ŠTĚNĚ MÁME DOMA, CO S NÍM?
Kdy a proč na cvičiště.
Proč? A eventuelně kdy? S příchodem nového člena domácnosti tyto otázky jistě dříve či později vyvstanou. Přinesli jsme si domů malou roztomilou kuličku a teď už záleží jen a jen na nás, co nám z ní vlastně vyroste a jaké bude naše budoucí soužití. Jak si s tím ale poradit? A jak toho malého tvorečka správně vychovat a naučit ho alespoň základní poslušnosti?
Ti zkušenější si jistě se základy výchovy a výcviku u maličkého štěněte poradí sami. Začátečník pak většinou nakoupí moudré knihy, pátrá po internetu nebo se ptá známých, kteří mají psy. Velmi nebezpečné však mohou být „užitečné“ rady v parku, kdy jedna paní povídala. Takže tuto parkovou universitu raději vynecháme. Základní rady a instrukce většinou sdělí novopečenému majiteli chovatel a nabídne mu i možné konzultace a pomoc v budoucnu. Ale mnohdy se eventuelní problém vyřeší daleko snadněji praktickou ukázkou než radou po telefonu. A právě tady může poradit a pomoci zkušený instruktor na cvičišti.
Než však půjdeme poprvé na cvičiště, neměli bychom ani náhodou doma zahálet, ale naopak se snažit položit alespoň základy výchovy (návyk na jméno, obojek a vodítko, nácvik přivolání, čistoty, samoty, manipulace se psem za všech okolností…apod.), na kterých budeme v budoucnu stavět. Je potřeba si také uvědomit, že alfou a omegou všeho je správná socializace. Je to období mezi 8 – 16. týdnem věku štěněte. Co zanedbá nebo zamešká nový majitel ať již z neznalosti nebo z pohodlnosti nyní, později již nikdy zcela nedožene! Tedy zhruba po týdnu, kdy si štěně na nás trochu zvykne, seznamujme ho s co největším množstvím různých situací, prostředí a rušivých podnětů, dále pak s cizími lidmi, dětmi a s ostatními psy a zvířaty. Naprosto nutné je také naučit se se svým psem správně komunikovat a také správně volit hlasovou intonaci, na kterou je každý pes velmi citlivý. Slovům sice přesně nerozumí, ale s jistotou pozná, kdy ho chválíme a kdy se na něj naopak zlobíme. Je nezbytně nutné rozlišovat zejména tři základní druhy hlasové intonace – příkaz – např. „Sedni!“ (krátký, rozhodný a naprosto nesmlouvavý), pochvala – např. „Ten je hodný!“ (mazlivý a laskavý hlas s vyšší intonací) a trest – např. „Fuj!“ (temný až hluboký, káravý a psovi nepříjemný hlas).
Výchova musí být laskavá, ale bezpodmínečně důsledná! Hned od začátku také doma jasně vymezíme, co je zakázáno a co je dovoleno. A to se pak musí také dodržovat. Ale pozor! Důslednost v žádném případě neznamená tvrdost! Je však nutné trvat na povelu, který už byl jednou vydán. Ten pak musí být v každém případě splněn. Z toho vyplývá, že příkazy vydáváme jenom tehdy, jsme-li v dané situaci, také schopni prosadit jejich splnění.
Hovoříme zde o výchově a také o výcviku. Oba pojmy spolu úzce souvisí, ale nejsou totožné. Vycvičený pes s mnoha zkouškami ještě zdaleka neznamená, že je také pes vychovaný a zase naopak. Dobrá výchova hned od počátku nám však usnadní nejen celoživotní pohodové soužití s naším psem, ale i eventuální následný výcvik.
Kdy tedy na cvičiště? S malým štěňátkem bychom měli počkat do věku zhruba 3 měsíců, kdy již bude mít za sebou alespoň ta nejzákladnější očkování. Nejdříve bychom se měli začít rozhlížet po tzv. školce pro štěňátka. Tu organizují některá cvičiště, ale také jednotlivé kluby pro své členy.
A proč je tak důležitá? Stejně jako malé dítě potřebuje pro svůj zdárný vývoj kontakt se svými vrstevníky a sebelepší rodiče mu ho nemohou nahradit, stejně tak je nutné, aby se štěně či mladý pes setkával a naučil se komunikovat s ostatními příslušníky svého druhu a správně si vytvářet sociální vazby a své následné reakce. Pro budoucí bezproblémové chování v dospělosti se již malé štěně musí setkávat s jinými cizími štěňaty a dospělými psy a osvojit si vzorec správného chování a přesně vědět, jak se v které situaci zachovat – např. kdy se podřídit staršímu, kdy má naopak navrch, že není nutné vše řešit rvačkou…apod. Dalším velmi důležitým faktorem je socializace a ovladatelnost v rámci smíšené smečky. Pro běžný život v dnešní době musí být pes přivolatelný ze hry nebo odvolatelný od jiného psa nebo od cizích lidí. Stoprocentně zvládnuté a upevněné přivolání mnohdy může psovi zachránit i život a jeho základy stejně jako základy ostatních cviků poslušnosti a také dalších výchovných prvků se budují již ve štěněčím věku a nelze je podceňovat nebo ponechat náhodě.
Později pak navážeme na takto získané základy a můžeme pokračovat na běžném cvičišti již s konkrétním cílem. Výběr vhodného cvičiště se může jevit mnoha majitelům psů jako zapeklitý problém. Ve skutečnosti se není třeba, při dodržení určitých pravidel, tohoto kroku obávat. V první řadě, je třeba si ujasnit, co od výcviku očekáváme. Chceme mít „pouze“ dobře ovladatelného, poslušného psa nebo jsou naše cíle vyšší a chceme se připravovat na zkoušky? Je také dobré si ujasnit, jakému druhu výcviku bychom se se svým psem chtěli věnovat. Dnes je možností mnoho a to např. výcvik služební, záchranářský, agility, tanec se psem, flyball…a spoustu dalších.
Zájemcům o opravdovou práci se psem doporučujeme pečlivě vybírat. Ve větších městech už nebývá problém najít dobrou psí školu. Na vesnicích a malých městech to může být složitější, ale často opravdu stojí za to dojíždět i „někam dál“.
Vytipujme si proto ve svém okolí několik cvičišť a zajeďme se na ně podívat. Nevěnujme tolik pozornosti tomu, jaká plemena zde cvičí. Spíše pozorujme chování psů, psovodů a především instruktorů. Styl výcviku v mnohém napoví. Pokud možno se vyhněme cvičišti, které upřednostňuje cvičení „v řadě“. My hledáme raději místo, kde se nám bude instruktor věnovat individuálně. Nebojme se ptát, jakými výsledky se instruktor výcviku může pochlubit.
Máme pocit, že jsme to pravé cvičiště našli? Zeptejme se na podmínky přijetí, mohou se velmi lišit. Někde se provádí nábor nových členů do tzv.kurzů, jinde nás naopak přijmou kdykoliv.
Provoz cvičiště pochopitelně něco stojí, proto se informujme „co a za kolik“. Do výše poplatků se odráží jednak lokalita, ale hlavně „prestiž“ instruktorů a figurantů.
Na dobrém cvičišti se naučíme pracovat se psem a odneseme si spoustu zkušeností a v neposlední řadě získáme nové psí i lidské přátele.
Prosím majitele našich štěňátek, aby se účastnili SVODŮ DOROSTU. Jedná se o to, že odborník si pejska prohlédne a prostřednictvím kódu popíše jeho přednosti a nedostatky. Často to bývá pro chovatele jediná zpětná vazba na jejich chovatelské úsilí. Termíny svodů najdete na klubových stránkách.http://www.kpchp.org/akce_klubove.php
čerpáno ze zdroje :https://www.hovawart.cz/